ver. 1.19
 

1. dvojčeRuční broušení a konec 11.4.2015  22:30

Při dobrušování tvaru do hladka jsem se nakonec probrousil až do otvoru pro trn. Pokusil jsem se to zachránit tím, že jsem pilníkem vybrousil klín a do něj zalepil kus ořechu tagua - říkal jsem si, že horší to už nebude.

Bylo. Napůl smířen s tím, že pokus se tragicky nepovedl, rozhodl jsem se ještě experimentovat s taguou - dočetl jsem se, že se dá "vypálit" do hněda. Zaúkoloval jsem tedy svoji ženu - vědkyni, aby to zkusila v laboratorní sušičce a dávala pozor, jaká teplota je k tomu potřeba a kolik asi tak času. A v ideálním případě ať ho vypálí jen do "žíhana". Tento pokyn si vyložila tak, že mrskla nůž do sušičky, teplotu nastavila na 150°C a na půl hodiny odešla. Když se vrátila, byl kus ořechu úplně hnědý a navíc ze spár vytekla část epoxidu.

Tenhle neúspěch na dlouhou dobu výrazně snížil mé sebevědomí a trvalo mi přes půl roku, než jsem se odvážil něco dělat s druhým Dvojčetem. Nepovedený nůž jsem mezitím věnoval taťkovi, ať si z něj vyndá čepel, a od té doby jsem ho neviděl.

Ruční broušení a konec
Ruční broušení a konec
Ruční broušení a konec
Ruční broušení a konec
Ruční broušení a konec
Ruční broušení a konec
Ruční broušení a konec